Pamatuji si, že když jsem byl dítě, měla moje babička ve skříni staré povlaky na peřiny a všechny měly jednu zvláštní vlastnost: malý výřez ve tvaru kosočtverce uprostřed látky nebo poblíž horního okraje.
Tehdy mi to připadalo zvláštní: proč ničit něco nového? Později jsem ale zjistil, že tyto výřezy měly velmi praktické využití a časem se dokonce staly tradicí.
Povlaky na peřiny se kdysi šily hlavně z přírodních materiálů, jako byl len, bavlna nebo perkál. Ložní prádlo bylo těžké a jeho údržba zabírala hodně času. Aby se usnadnilo každodenní používání, dělal se uprostřed povlaku malý otvor ve tvaru kosočtverce nebo čtverce. Tento otvor umožňoval rychle narovnat peřinu, vyrovnat okraje nebo upravit záhyby bez nutnosti celý povlak rozepínat.
Otvor měl také další důležitou funkci: větrání. Přírodní peřiny plněné peřím nebo vatou musely „dýchat“. Tyto kosočtvercové otvory propouštěly více vzduchu a zabraňovaly vlhnutí nebo slepování výplně. Peřina tak zůstávala nadýchanější a vydržela mnohem déle...
